Mnišky Klarisky od Ustavičné Adorace (OCPA)





Jsme asi nejmladším roubem napojeným na rodinu Druhého Řádu sv. Františk

a, nosící název Klarisky


Spiritualita svatých Františka a Kláry

je základem a způsobem prožívání našeho eucharistického povolání.













Náš Řád, na začátku nosící název Františkánky Nejsvětější svátosti, vznikl v 19. stol. ve Francii z inspirace horlivého propagátora Matky Marie od sv. Klarynáboženské obnovy na území Francie, P. Jana Křtitele Heurlaut – O. Bonaventury (1816 – 1887) a Josefiny Bouillevaux – Matky Marii od sv. Kláry (1820 – 1871). Za datum vzniku Řádu považuje se 8.12.1854 r. – den, kdy Matka Zakladatelka a její první spolusestry začaly exercicie před 1. sliby.
O. Bonaventura



Po několika letech působení se kongregace přestěhovala do Paříže, kde O. Heurlaut OFM Cap působil v apoštolátu. Šíříce mezi obyvateli Paříže zvláštním způsobem úctu k Nejsvětější svátosti, současně bděl nad duchovním růstem mladé kongregace. Jeho duchovní život se opíral o dva sloupy: úctu k Nejsvětější svátosti a Neposkvrněné Panně Marii. V té spiritualitě vedl také první sestry. Doporučoval jim časté, dokonce každodenní Svaté přijímání, což v této době nebyla v církvi běžná praxe.

V roce 1856 se sestry přestěhovaly do Troyes pod Paříži. 
Rozšíření Řádu mimo území Francie, nejdřív do Polska a pak do jiných zemi, bylo dílem Polky – 
Boží služebnice Matky Marie z Kříže Moravské (1842-1906), která v 1866 vstoupila k Františkánkám Nejsvětější Svátosti v Troyes. V březnu roku 1871, spolu se šesti sestrami, opustila Troyes, aby s požehnáním Matky Zakladatelky, Marii od sv. Kláry, jela do Polska založit nový dům.
Matky Marie z Krize Moravske



LvovNáš první klášter na polském území vznikl v r. 1871 v Granowie u Poznani. Jenže sestry byly nuceny rychle hledat pro klášter jiné místo. Přestěhovaly se do Hnězdna (Gniezna) a pak v r. 1873 do Lvova, kde se zabydlely, a začaly stavbu nového kláštera a kostela Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše, ve kterém do roku 1946 pokračovaly v ustavičné adoraci Nejsvětější svátosti.
Během svého pracovitého života Matka Marie z Kříže reformovala Konstituce, ve kterých obsáhla cíl Řádu: ustavičnou adorací Nejsvětější svátosti s úmyslem díkůčinění. Snažila se také, aby celý Řád přijal Řeholi sv. Kláry. Fakticky přesun z Třetího do Druhého Řádu sv. Františka se uskutečnil teprve po její smrti – 29. června r. 1912. Tímto právním aktem sestry získaly výhradu papežské klauzury a slavných slibů.

 

 

 

 

25. října 2002 ve Lvově kardinál Marian Javorski slavnostně otevřel proces blahořečení
Matky Marii z Kříže Moravské, kterou už během života obklopovala pověst svatosti.





Naše heslo:
Bohu ať budou díky skrze Ježíše v Nejsvětější svátosti.

Náš pozdrav:
Adorujme s Marií! Nejsvětější svátost!



Hlavním cílem našich kontemplativních komunit, žijících v klauzuře, byla od samotného začátku adorace Nejsvětější svátosti s úmyslem díkůčinění. Byly jsme povolané k ustavičné vnitřní modlitbě. Modleme se proto celou Liturgii Hodin a každá z nás má výsadu adorovat Nejsvětější svátost jednu hodinu během dne. V noci se střídáme v adoraci po dvou hodinách. Přesto, že žijeme v přísné klauzuře, necítíme se oddělené od starosti a problémů, kterými žijí naši bratři a sestry ve světě. Jejich utrpení se stává naším a jejich radost znásobňuje naše díkůčinění.

 

 

 

 

Klášter v Kladsku

V roce 1946 kvůli změně hranic polského státu po 2. světové válce, naše sestry musely opustit Lvov a s obrovským množstvím nucených přestěhovalců, stěhovaly se do „nového“ Polska. Část přijela do Kladska, kde se mohly usídlit ve františkánském klášteře, zničeném za války. 
Zajímavá a dlouhá je historie tohoto kláštera, vystavěného Jindřichem Starším, synem krále Jiřího z Poděbrad, a jeho manželkou Uršulou, kteří věnovali místo a kostelíček (kapli) sv. Jiřího bratřím františkánům. Na fasádě kostela, na zdi vlevo, uchoval se symbol IHS, pocházející z 15. století. Je to zkratka Jména Ježíš, které používali františkáni.
Po konečném odvolání prokletí a interdiktu na město 27.4.1467, z důvodu solidarity Kladska s Jiřím z Poděbrad, se Jindřich, jeho syn, snažil se dokázat, že je věrný církvi, a proto přivedl nový Řád františkánů do Kladska. 

Jejich klášter udělal „domácím“ klášterem kladské větve rodu z Poděbrad. Tady také vystavěl rodinnou hrobku.
Život v klášteře byl slavnostně zahájen v roce 1475. Po roce 1811, kdy klášter františkáni opustili, převzala jej církev evangelicko - augsburská. 
Po 2. světové válce, jak jsme už zmínily, začaly v něm bydlet sestry Klarisky od Ustavičné Adorace, přestěhované ze Lvova.

Pomyśl chwilę...

"Do tej najsłodszej Matki przylgnij; porodziła Ona Syna, którego niebiosa nie mogły ogarnąć, a Ona zamknęła Go i nosiła w swym maleńkim, świętym, dziewiczym łonie"

 

 

Św.Klara,3 List do Agnieszki,18-19